WEBDESIGN - ÚČETNICTVÍ - VÝUKA

12a

11.01.2014 20:07
Aktualizováno k 1.1.2013

Dotaz 12:

Chtěl bych si přivydělat prodejem různého zboží. Zboží bych prodával prostřednictvím internetu (e-shop) a také různým prodejem ve stáncích. Určitě ne v kamenné provozovně. Musím platit nějaké daně? Slyšel jsem, že do určité částky zisku se daň neplatí. Kolik tato částka činí? Kolik se platí daně, když tuto částku překročím?

Odpověď 12:

Váš dotaz je nutno rozebrat postupně.

Pro zjednodušení nebudeme brát v úvahu právnické osoby (tedy "firmy"), ale jen fyzické osoby (tedy "podnikatele, OSVČ-osoby samostatně výdělečně činné).

Osnova otázek a odpovědí:

1) Co je a co není podnikání?

2) Co je nutno vyřídit ještě před začátkem podnikání?

3) Příjmy a výdaje nebo výnosy a náklady?

4) Účetnictví podnikatelů

5) Kdy podávat Přiznání k dani? Kolik se platí daně?

6) Plátce DPH?

----------------------------------------------------------

1) Co je a co není podnikání?

Podnikání je definováno v Zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen ŽZ) v §2 takto:

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Musí být tedy splněny tyto tři podmínky:

1.1 soustavná činnost

Tento pojem není v legislativě nijak blíže definován. Obecně lze říci, že soustavnost je "opakovaná činnost stejného charakteru". Nezávisí na tom, zda je prováděna kontinuálně nebo s přerušením.

Vysvětlení

a) Jako příklad můžeme vzít prodejce, který v letních měsících prodává např. zeleninu (nakupuje ji a následně prodá, zisk neřešmě, není podstatný - viz bod 1.3) a v zimě prodává např. vánoční stromky. Pak se jedná o soustavnou činnost.

b) Protikladem je činnost náhodná, tedy ojedinělá. Například zjistíme, že právě nyní mají ve slevě nebo v zahraničí mobily, po nichž je poptávka. Tyto nakoupíme a se ziskem prodáme. Tím naše aktivity končí. Pak se nejedná o činnost soustavnou, ale ojedinělou a nelze uplatnit §2 ŽZ. I kdybychom tyto mobily prodávali třeba rok.

Oproti tomu, jestliže koupíme "várku" mobilů, tyto prodáme během týdne, objednáme další a prodáme během roku, již se jedná o soustavnou činnost.

Stejně, jako když koupíme mobily, tyto prodáme a následně koupíme jiné "horké" zboží (např. kosmetiku) a toto prodáme.  Pak je to již "opakovaná stejná činnost", tedy uplatní se §2 ŽZ.

Pro pochopení a dokreslení situace:  Koupíme mobily a zároveň kosmetiku (v nějakém časovém intervalu). Teprve pak začneme s prodejem. Situace dle bodu a). Pokud ale "dokoupíme zásoby" mění se na situaci b) !!!

1.2 provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost 

Často velmi podceňovaný atribut. Není důležité, zda na e-shopu prodáváme věci kamaráda, příbuzných či známých. Důležité je, že prodáváme POD SVÝM JMÉNEM!

Vysvětlení

Často dochází k mylné interpretaci tohoto ustanovení zákona. Vždyť neprodávám moje věci, ale příbuzným. Není podstatné čí věci prodáváte, ale kdo je příjemcem plateb za prodeje. I když dotyčnému dáte veškeré příjmy zinkasované za prodej a odečtete si náklady - tedy zisk pro vás je 0 Kč, pouze prokážete kamarádovi službu (třeba proto, že na internetovém inzertním portále máte na svém prodejním účtu vysoké hodnocení a on jako nováček by neprodal tak výhodně či vůbec), jedná se po splnění bodu 1.1 a 1.3 o naplnění podmínek §2 ŽZ! Se všemi důsledky!

1.3 za účelem dosažení zisku

Není důležité, zda zisku bylo dosaženo či nikoliv (tedy zda prodejce nakonec v konečném důsledku "neprodělal"). Důležitý je atribut předpokládaného zisku. Tento bod je velmi lehce prokazatelný - neprodáváme kvůli ztrátě. Pokud bychom neměli v úmyslu dosáhnout zisku (ve smyslu...něco z toho mít), mohli jsme věc darovat.

Vysvětlení

Prokázání této podmínky je téměř vždy jasnou zákežitostí. Již formulace "Prodám mobil" předpokládá účel zisku. Jinak by nabídka byla koncipována ve stylu např. "daruji mobil" apod.

------------------------------------------------------------------------------------

2) Co je nutno vyřídit ještě před začátkem podnikání?

Před vlastním začátkem podnikání je nutno svoji činnost (podnikání) legalizovat. Tedy především mít tuto činnost povolenou a zaregistrovanou.

Nejprve je nutno získat živnostenské oprávnění.

Jedná se o zápis do Rejstříku živnostenského podnikání (RŽP), dříve tzv. živnostenský list.

Většinu živností jen ohlásíme na  místněpříslušném Obecním živnostenském úřadu městského úřadu (seznam zde).

Musíme doložit splnění všeobecných podmínek. To většinou stačí, protože většina živností patří do volné živnosti.

Pro živnost patřící do živnosti vázané nebo živnosti řemeslné musíme navíc doložit požadovanou odbornou způsobilost - např. vzdělání, praxi.

Živnostenské oprávnění nepotřebujeme pro činnosti, jako je například:

  • zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství
  • činnost autorů - autorské honoráře
  • nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (př. spisovatel, herec, hudebník, ...)
  • činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška: daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé...

Dále je nutné se přihlásit na místněpříslušném finančním úřadu k dani z příjmů fyzických osob (DPFO), případně dani z přidané hodnoty (DPH).

Také je nutno se přihlásit u zdravotní pojišťovny (ZP) a u správy sociálního zabezpečení (OSSZ nebo MěSSZ).

Tím se z nás stává poplatník daně a osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) se všemi právy a povinnostmi.

Vysvětlení

V případě, že jsme zároveň s podnikáním i zaměstnáni a splnili jsme podmínky vedlejší činnosti, nebo za nás platí tato pojištění i stát (student, důchodce, rodičovská....), nahlašujeme na ZP a OSSZ(MěSSZ) podnikání jako vedlejší činnost OSVČ.

Kdy musíme platit zálohy na ZP a soc. pojištění - viz. zde

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ (formulář naleznete zde)

Jednotný registrační formulář nám zjednodušší začátek samostatné výdělečné činnosti. Na začátku podnikání se totiž potřebujeme zaregistrovat na finanční úřad a pojišťovny a většinou také získat živnostenské oprávnění. To vše umožňuje formulář.

Umožní nám:

  • ohlásit živnost
  • registrovat se na daň z příjmu fyzických osob
  • registrovat se na zdravotní pojištění
  • registrovat se na sociální pojištění

Pokud je to pro nás vhodné/výhodné/potřebné, můžeme zároveň provést registraci na

  • plátce DPH - k tomu je třeba vyplnit i přílohu
  • silniční daň
  • nemocenské pojištění
  • daň z nemovitostí

-------------------------------------------------------------------------------------------

3) Příjmy a výdaje nebo výnosy a náklady?

Především je nutné ozřejmit pojmy Příjem a Výdej versus Výnos a Náklad.

Není to to samé?

Začneme od konce:

Výnosem je vše, čím v podnikání zvyšujeme zisk, bez ohledu na to, zda došlo k finančnímu plnění (jeho zaplacení).

Výnosem je tedy například prodej zboží, ale třeba i připsaný úrok na bankovním účtu. Výnos se vždy vztahuje k datu, kdy byl uskutečněn.

Při prodeji zboží tedy den, kdy zboží bylo na základě kupní smlouvy prodáno, bez ohledu na to, zda bylo či nebylo zaplaceno!

Příjmem je vše, co bylo zaplaceno (tedy finanční tok) bez ohledu na to, zda platba byla za Výnos či za plnění, které nesouvisí s podnikáním.

Poznámka: Příjmy pak posuzujeme jako zdanitelné (platby na náš účet či hotově) příjmy, tedy to, co zvyšuje zisk nebo jako nedaňové příjmy (např. vklad na účet od podnikatele samotného při nedostatku finančních prostředků na účtu, příjem mzdy je sice zdanitelným příjmem, ale nesouvisí s podnikáním, je tedy nedaňový v rámci podnikání a zisku z něj!) 

Podobně:

Nákladem je vše, čím v podnikání snižujeme zisk, bez ohledu na to, zda došlo k finančnímu plnění (jeho zaplacení).

Výdajem je vše, co bylo zaplaceno (tedy finanční tok) bez ohledu na to, zda platba byla za Náklad či za plnění, které nesouvisí s podnikáním.

Rozdíl Příjem - Výdej nebo Výnos - Náklad je ZISK

Výnosy a Náklady se tedy VŽDY vztahují k období, kdy byly uskutečněny, bez ohledu na jejich proplacení. Příjmy a Výdaje jsou uskutečněny až jejich zaplacením!

Zde najdete příklad Výnosů a nákladů vs Příjmy a výdaje

------------------------------------------------------

4) Účetnictví podnikatelů

Pojem účetnictví je laickou veřejností často mylně interpretován.

Účetnictví a jeho vedení je definováno v Zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ).

Subjekty (podnikatelé), kteří se musí tímto předpisem řídit jsou definováni v §1 odst.2 ZoÚ

Účetnictví je v založeno na zápisech účetních stran Má dáti (MD) a Dal (DAL). Proto se vžil název PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ.

Tento typ účtování však většina OSVČ nebude používat.

Naproti tomu je každý podnikatel povinen dle §7b odst.1 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZoDP)

účtovat o Příjmech a Výdajích

Tomuto "účtování" dle §7b říkáme DAŇOVÁ EVIDENCE, v povědomí široké veřejnosti známá jako JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ.

Většina OSVČ tedy bude vést pouze DAŇOVOU EVIDENCI.

Způsoby vedení a příklady najdete ZDE (odkaz se otevře v novém oknu).

Peněžní deník pro daňovou evidenci najdete zde (odkaz se otevře v novém oknu).

--------------------------------------------------------

5) Kdy podávat přiznání k dani? Kolik se platí?

Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Podle ustanovení § 38g odst. 1 ZoDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15.000,- Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník,

Podle ustanovení § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník:

  • který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců a podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZoDP vyšší než 6.000,- Kč,
  • kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, jež jsou podle § 38f ZoDP vyjmuty ze zdanění.
  • který má příjmy (nikoliv zisk po odečtení nákladů !!!!) pouze dle §10 odst.1 písm. a (ostatní příjmy - příležitostné příjmy - POZOR na definici podnikání - viz. zde - sekce 1) Co je a není podnikání) a tyto nepřesáhly částku 20.000,- Kč

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník:

  • který měl pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň (ve zdaňovacím období změnil zaměstnavatele nebo má vedlejší zaměstnání - dohoda o provedení práce či pracovní činnosti)
  • jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale uplatňuje položky odečitatelné od základu daně nebo od daně samotné (úvěr hypoték, manželka, děti)

V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Podle ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu se daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (většinou 31.března následujícího roku)

Pokud ale daňové přiznání za poplatníka zpracovává a podává poradce (daňový poradce nebo advokát), podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To podle ustanovení § 136 odst. 2 daňového řádu platí jen za podmínky, že u správce daně byla před uplynutím tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 uplatněna plná moc udělená poradci.

Důsledky nepodání daňového přiznání nebo jeho opožděného podání

Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období v termínu, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu podle § 250 daňového řádu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, a to ve výši:

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené ztráty.

Pokud je částka vypočtená výše uvedeným způsobem nižší než 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Postup při nepodání daňového přiznání

Od 1. 1. 2011 je postup při nepodání daňového přiznání (řádného nebo dodatečného) upraven v § 145 daňového řádu. Pokud poplatník nepodá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, vyzve jej správce daně k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

kolik se platí daň ?

Pro zjednodušení vezměme pouze příklad, kdy poplatník má příjmy dle §6 (závislá činnost) a §7 (podnikání).

Postup výpočtu dańové povinnosti

1) Sečteme všechny příjmy dle §6 (ze zaměstnání), , které vydá zaměstnavatel,  v Přehledu zdanitelných příjmů (odkaz zde) uvedené v položce Základ daně  (na řádku 8)

2) Sečteme daňové příjmy z podnikání a odečteme příslušné výdaje (dle Peněžního deníku, nebo výdaje určíme procenty z příjmů)

3) Položky dle 1) a 2) sečteme - Dostáváme tzv. základ daně (dále jen ZD)

4) Od základu daně, z položky 3 můžeme odečíst dle §15 ZoDP částky dle skutečnosti:

  • dle odst 1 - hodnota darů (1000 Kč, max 10% ZD)
  • dle odst 3 a 4 - výše úroků hypoték, úvěru stavebního spoření (max. 300.000,- Kč)
  • dle odst 5- penzijní připojištění a pojištění (max. 12.000,- Kč)
  • dle odst 6- životní pojištění (max. 12.000,- Kč)
  • dle odst 7- odborové příspěvky (max. 3.000,- Kč)
  • dle odst 8- úhrada za další vzdělávání
  • dle odst 9- výzkum a vývoj

Poznámka:

- Bezplatné dárcovství krve se počítá dle odst 1 - hodnota daru ve výši 2000,-Kč za každý odběr

- Odečet úroků lze rozdělit na více poplatníků, jsou-li spoluručitelé (manželé). Úrok 600.000,- Kč tak lze rozdělit na každého z manželů, přičemž každý odečte max. možnou částku

- Položky dle odst.8 a odst.9 většinou běžně OSVČ nevyužívá, uvádím pro úplnost.

5) Nyní stanovíme nový základ daně ZD1 odečtením těchto položek od původního ZD

6) Daň je dle §16 ZoDP rovna 15% ze ZD1. Tuto daňovou povinnost DP vypočteme. Výsledek je to, co bychom měli platit. Nikoliv však to, co platit nakonec budeme!

7) Od vypočtené DP nyní odečteme dle §35ba odst.1 slevy na dani:

  • písmeno a) 24.840,- Kč na poplatníka (tedy na sebe)
  • písmeno b) 2070,- Kč za každý měsíc (max 24.840,- Kč) na manželku  (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li ZTP, je částka odpočtu dvojnásobná
  • písmeno c) 210,- Kč za každý měsíc (max 2.520,- Kč) na poplatníka s invaliditou 1. a 2. stupně
  • písmeno d) 420,- Kč za každý měsíc (max 5.040,- Kč) na poplatníka s invaliditou 3. stupně
  • písmeno e) 1.345,- Kč za každý měsíc (max 16.140,- Kč) na poplatníka držitele ZTP/P
  • písmeno f) 345,- Kč za každý měsíc (max 4.020,- Kč) na poplatníka je-li student

Poznámka:

- Do příjmu manželky se nezapočítávají sice dávky sociálního pojištění - např. rodičovský příspěvek (RP), ale započítávají se dávky nemocenského pojištění, tedy peněžitá pomoc v mateřství (PPM)! POZOR! Častá chyba - je nutno oddělit příjmy PPM a RP !

- Student musí být na denním studiu a nesmí dovršit věku 26 let

- Teoreticky je maximální možný odpočet 99.620,-Kč (student, držitel ZTP/P, invalidita 3- stupně, manželka je ZTP/P s příjmy pod 68.000,- Kč)

- Položky lze odečítat maximálně do výše DP! Nová DP1 tedy musí být větší nebo rovna nule. Vychází-li záporné číslo, bereme 0!

8) Po odečtení všech položek z bodu 7 jsme získali novou daňovou povinnost DP1. DP1 musí být větší nebo rovno 0 (viz poznámka výše)!

9) K DP1 nejprve přičteme hodnotu vyplacených bonusů na děti (tj. vrácení bonusu u zaměstnavatele - v Přehledu zdanitelných příjmů (odkaz zde) uvedené v položce Úhrn vyplacených měsíčních bonusů  na řádku 13, byli-li takové bonusy vyplaceny). Dostaneme hodnotu DP2.

10) Následně odečteme od DP2 částku dle §35c:

  • 1.117,-Kč za měsíc (max 13.404,-Kč na jedno dítě) na každé na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti

Dostaneme hodnotu daňové povinnosti DP3. Tato může být i záporná.

11) Nyní zbývá odečíst hodnotu již odvedených záloh na daň z příjmů v zaměstnání. Tuto hodnotu získáme v Přehledu zdanitelných příjmů (odkaz zde) uvedené v položce Záloha na daň z příjmu celkem na řádku 12, byli-li zákohy odvedeny a nenulové.

Odečtením této položky dostáváme výslednou daňovou povinnost DP4.

Je-li číslo kladné, budeme tuto částku doplácet, je.li záporné, bude nám FU vrácena.

--------------------------------------------------------

6) Plátce DPH?

Kapitola DPH je velmi široká, proto uvádím jen ve zkratce nejdůležitější body k DPH:

  • Řídí se Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
  • Sazba je 15% snížená a 21% základní (od 1.1.2013, do 31.12.2012 je 14% a 20%)

Plátcem DPH (osobou registrovanou k DPH) se stáváme (mimo jiné):

  • překročením obratu 1.000.000 Kč za uplynulých po sobě jdoucích 12 měsíců (nikoliv kalendářní rok!)
  • přijetím služby ze zahraničí od plátce DPH (např. popkatky zahraniční bance, serveru e-Bay apod.) není-li tento subjekt plátcem DPH v ČR.
  • dobrovolnou registrací (např. kbůli požadavku odběratelů na plátcovství DPH z důvodu odpočtu DPH na vstupu)

Plátce DPH je povinen vést EVIDENCI DPH. Veškeré transakce pak rozúčtujeme na Základ daně (cena bez DPH) a DPH. Částjy základů daně (tedy bez DPH) jsou potom částky Příjmů a Výdajů pro výpočet ZD pro daň z příjmu.

Zúčtovíní DPH probíhá čtvrtletně (někteří měsíčně - ale většiny OSVČ se toto netýká) a to tak, že DPH z příjmů (uskutečněná zdanitelná plnění) odvádí poplatník FU a DPH z výdajů (přijatá DPH) jsou poplatníku ze strany FU vrácena. Transakce probíhá tak, že poplatník sám v Přiznání DPH (čtvrtletně) vyčíslí DPH přijatá (na straně příjmů) a DPH uskutečněná (na straně výdajů). Rozdíl DPHP a DPHU je pak vyúčtováním DPH. Je-li větší než 0, jedná se o daňovou povinnost (zaplatíme na účet FU), je-li menší než 0, jedná se o nadměrný odpočet, který nám FU vrátí.

--------------------------------------------------------

Všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění

  • stáří minimálně 18 let
  • způsobilost k právním úkonům (což znamená, že jsme této způsobilosti nebyli zbaveni - a o tom bychom možná věděli)
  • bezúhonnost (úřad si to ověří sám v trestním rejstříku)

Podmínky živnosti volné pro sociální a zdravotní pojištění

Sociální pojištění

Aby naše činnost byla pro sociální pojištění brána jako činnost vedlejší, musíme OSSZ doložit, že splňujeme jednën z "důvodů":

  • v předešlém roce jsme měli zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (příjmy nám potvrdí mzdová účetní na papír, který je součástí Přehledu)
  • přiznání starobního důchodu
  • nárok na invalidní důchod
  • nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců
  • osobní péče o dítě pod 10 let, závislé na péči jiné osoby ve stupni I-IV, pokud je osobou blízkou nebo žije s námi ve společné domácnosti
  • nárok na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
  • výkon vojenské či civilní služby v ozbrojených silách ČR, pokud nejsme voják z povolání
  • jsme nezaopatřené dítě (jsme jím do 26 let, pokud se soustavně připravujeme na budoucí povolání)

Pokud "důvod" oznámíme, jsme povinni také oznámit zánik tohoto "důvodu".

Má-li však úřad "důvod" ve své evidenci nebo má možnost si údaj o něm obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nemusíme "důvod" dokládat ani pak oznamovat jeho zánik.

Pokud nesplňujeme žádný z "důvodů", jsme bráni jako OSVČ s hlavní činností a musíme platit odpovídající zálohy.

V případě vedlejší činnosti OSVČ platíme zálohy v roce 2012: 735,- Kč

Poznámka: Pokud za rok 2012 budeme mít zisk nižší než 60.328 Kč, nebudeme muset být za rok 2012 účastni důchodového pojištění a nebudeme muset platit zálohy od podání Přehledu za rok 2012 do podání přehledu za rok 2013. (Uvedenou částku musíme snížit o 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterých jsme nevykonávali samostatnou výdělečnou činnost (například díky nemoci). Odvedené zálohy za rok 2012 nám pak OSSZ (MěSSZ) vrátí jako přeplatek.

Zdravotní pojištění

V roce 2012 je pojistné na zdravotní pojištění OSVČ 13,5 % z vyměřovacího základu (tedy 6,75% ze zisku, který není snížený o ztrátu z předchozích let).

Máme-li příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak zdravotní pojištění platit musíme ze zákona !!!!

Jde jen o to

  • zda musíme platit zálohy nebo vše zaplatíme až po konci roku
  • případně jak vysoké zálohy musíme platit

Abychom to zjistili, musíme vědět, zda samostatná výdělečná činnost je náš

  • 1) hlavní příjem
  • 2) vedlejší příjem
  • 3) nebo za nás platí pojistné i stát

V případě 1) platíme zálohy alespoň v minimální výši 1697,-Kč

V případě 2) a 3) neplatíme zálohy, ale doplatíme po podání Přehledu (duben 2013) částku ve výši 6,75% ze zisku.

Subjekty povinné vést účetnictví podle §1 odst 2 Zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu,1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis

Daňová evidence podle §7b odst.1Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZoDP)

(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o

 

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a závazcích.

 

(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.


(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23).


(4)Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a § 25.


(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

Vysvětlení - příklad ke kapitole 3

1) Podnikatel pořídil zboží za 50.000,- Kč na fakturu 20.12.2012, Fakturu zaplatil až 5.1.2013. Zboží prodal 27.12.2012 za částku 100.000,-Kč, platba byla 100.000,- Kč dne 28.12.2012.

a)Výnosy x Náklady

Výnosy 2012: 100.000 (27.12.2012)

Výnosy 2013: 0 (v roce 2013 nic nedodal, neprodal)

Náklady 2012: 50.000 (pořídil zboží 20.12.2012 - Faktura)

Náklady 2013: 0 (nic nekoupil)

ZISK 2012: 100.000-50.000=50.000

ZISK 2013: 0-0=0

b) Příjmy x výdaje

Příjmy 2012: 100.000 (dostal zaplaceno za prodané zboží 28.12.2012)

Příjmy 2013: 0 (v roce 2013 žádná platba nebyla - viz 2012)

Výdaje 2012: 0 (sice pořídil zboží 20.12.2012 - Faktura, ale platba byla až 5.1.2013)

Výdaje 2013: 50.000 (platba faktury za zboží)

ZISK 2012: 100.000-0=100.000

ZISK (ztráta) 2013: 0-50.000= -50.000

2) Podnikatel koupil zboží za 50.000,- Kč na fakturu 20.12.2012, Fakturu zaplatil až 5.1.2013. Zboží prodal 27.12.2012 za částku 100.000,-Kč, platba byla 30.000,- Kč dne 28.12.2012 a doplaceno 70.000,- Kč 6.1.2013

a)Výnosy x Náklady

Výnosy 2012: 100.000 (27.12.2012)

Výnosy 2013: 0 (v roce 2013 nic nedodal, neprodal)

Náklady 2012: 50.000 (pořídil zboží 20.12.2012 - Faktura)

Náklady 2013: 0 (nic nekoupil)

ZISK 2012: 100.000-50.000=50.000

ZISK 2013: 0-0=0

Tedy stejné jako v Příkladu 1)

b) Příjmy x výdaje

Příjmy 2012: 30.000 (dostal zaplaceno za prodané zboží 28.12.2012)

Příjmy 2013: 70.000 (dostal zaplaceno za prodané zboží 6.1.2013)

Výdaje 2012: 0 (sice pořídil zboží 20.12.2012 - Faktura, ale platba byla až 5.1.2013)

Výdaje 2013: 50.000 (platba faktury za zboží)

ZISK 2012: 30.000-0=30.000

ZISK 2013: 70.000-50.000= 20.000

 

Vyhledávání

Ing. Jan Novák © 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode